Rok 2024: 325 let od myšlenky prvního hasičského pojištění 

Ochranu majetku proti ohnivému živlu lze vystopovat již ve starověku, kdy v zákonících tehdejších civilizací nacházíme i zakotvení trestného činu žhářství a úmyslného šíření ohně. Spolu s právní úpravou týkající se ochrany majetku a chování obyvatel v krizových situacích se začala objevovat také myšlenka, kterak se neocitnout zcela bez prostředků a majetku v případě živelních pohrom atd. Tyto úvahy daly základy vzniku pojišťovnictví a pojištění. 

Začalo to námořními cestami…

Je třeba hned zpočátku uvést, že prvopočátky pojištění jako takového nejsou v Evropě spojeny s pojištěním proti ohni, ale s pojištěním námořních cest. Za historicky nejstarší pojistnou smlouvu je považován dokument vystavený 23. října 1347, jenž byl nalezen v historických archivech v italském Janově. Jak však z některých pramenů můžeme zjistit, v roce 1969 byl objeven o 4 roky starší dokument, a sice pojistná smlouva datovaná ze dne 13. února 1343, jež byla uzavřena mezi Amiguetem Pinellem a Tomasem Grillem u notáře v Pise. Pojisté smlouvy se pak začaly objevovat častěji, zejména v oblastech vztahujících se k námořní dopravě. Není tedy divu, že pojišťovnictví se v českých zemích objevilo později. První myšlenka týkající se pojištění, shodou okolností právě v oblasti pojištění proti ohni, se objevila roku 1699. 

Kdo byl Jan Kryštof Bořek?

Zmíněná myšlenka týkajíc se pojištění proti ohni vyvstala v hlavě muže jénem Jan Kryštof Bořek. Co o něm víme? Narodil se ve Švamberku (někdy je uváděno také v Bezdružicích) roku 1665 jako syn vrchnostenského úředníka a hejtmana Petra Jiřího Bořka. V době, kdy přišel Jan Kryštof na svět, měl být jeho otec povýšen do šlechtického stavu. Posléze se nový šlechtický rod Bořků přestěhoval ze Švamberka do Plzně, kde Jan Kryštof vyrůstal. Již od dětství projevoval ekonomické nadání, a i s ohledem na prostředí, v němž vyrostl, není překvapením, že mu byla předurčena úřednická kariéra. 

O Janu Kryštofovi je známo, že studoval na pražské univerzitě, na počátku 18. století se pak stal sekretářem České komory ve Vídni. Úspěchy v úřednické kariéře byly poněkud pozastaveny sporem, který vedl roku 1709 o nepřímou daň z piva s nejvyšším purkrabím Heřmanem Jakubem Černínem. Tehdy mu dokonce byla ve Vídni udělena důtka. 

Z jeho další úřednické kariéry lze uvést, že působil také ve funkci rady solního, vinného, pivního a hraničního cla a v neposlední řadě měl Jan Kryštof Bořek také funkci v komisi pro povznesení královských měst. 

Úřednická profese se promítla i do jeho soukromých zájmů, neboť byl vášnivým sběratelem úředních rukopisů. Uvádí se, že jeho sbírka čítala více než 70 úředních knih z přelomu 17. a 18. století. Část jeho sbírek je dodnes uložena v Národním archivu či v Knihovně Národního muzea v Praze. 

Jméno Jana Kryštofa Bořka se promítlo také do pražského místopisu, i když v názvu Ořechovky by spojitost s jeho postavou hledal zřejmě jen málokdo. Roku 1710 totiž Jan Kryštof koupil zpustlé vinici situované právě v místě dnešní Ořechovky. Zdejší prostor nechal upravit a založil zde francouzský park, jenž byl nazýván Bořkova zahrada. Součástí parku byl také letohrádek, jemuž se říkalo „Bořekovka“, z čehož se později vyvinul název „Vořechovka“ a odtud byl již jen krůček k současné Ořechovce, jež je součástí Střešovic připojených roku 1922 k Velké Praze. 

O skonu Jana Kryštofa Bořka mnoho známo není. Uvádí se, že zemřel ve Vídni, avšak prameny se rozcházejí, zda zemřel roku 1729 či roku 1730. Bylo mu tedy kolem 65 let…

Nápad dobrý, ale…

Vraťme se však do roku 1699. Tehdy bylo ekonomovi Janu Kryštofu Bořkovi 34 let a přišel s přelomovým návrhem na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. Navrhoval, aby byl v každém městě založen protipožární fond, který bude tvořen příspěvky občanů. Z tohoto fondu by pak byla hrazena škoda ohňovým živlem. Bohužel však tento jeho návrh byl zamítnut, byť je pravda, že již v době Jana Kryštofa Bořka měli poddaní v habsburské monarchii, jimž vznikla škoda požárem, určité úlevy na daních. Nicméně z hlediska myšlenky se jednalo o skutečný průlom, jehož realizace se sice Jan Kryštof Bořek nedožil, avšak v pozdějším období již nacházíme různé aktivity, které z jeho myšlenky vycházejí. 

Za císařovny Marie Terezie roku 1748 byl dokonce zřízen fond, z něhož byly vypláceny příspěvky obyvatelům říše, kterým vznikla škoda při požáru, povodni, a dokonce i při nepříznivém počasí. V roce 1777 zaznamenáváme vznik pojišťovny zaměřené na škody způsobené ohněm na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Tato pojišťovna sice trvala jen krátce, avšak po začátku 19. století již můžeme hovořit o skutečném rozmachu českého pojišťovnictví, k čemuž zcela jistě napomohla právní úprava v podobě patentu císaře Františka I. z roku 1819. Prvenství myšlenky hasičského pojištění v českých zemích však zcela jistě zůstává právě Janu Kryštofu Bořkovi. 

Zdroje:

Pojištění existuje už 320 let. Víte, jak staré je to automobilové? https://www.auto.cz/pojisteni-existuje-uz-320-let-vite-jak-stare-je-to-automobilove-125926

Historie Hasičské vzájemné pojišťovny. https://www.hvp.cz/o-spolecnosti/historie-pojistovny/detail/za-cisare-pana/

Jan Kryštof Bořek. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kry%C5%A1tof_Bo%C5%99ek

Historie českého pojišťovnictví. https://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/06/historie-eskho-pojiovnictv.html

Historie pojišťovnictví na území Čech. https://www.gleid.cz/clanky/lifestyle/historie-pojistovnictvi-na-uzemi-cech

PŘIKRYL, Vladimír. Pojištění jako způsob eliminace dopadů živelních rizik.https://is.muni.cz/el/1456/jaro2012/MPV_ETIN/um/31899259/Pojisteni_jako_zpusob_eliminace_dopadu_zivelnich_rizik.pdf

Historicky první pojišťovací kontrakt. https://www.klik.cz/historicky-prvni-pojistovaci-kontrakt/

Zpracovala: Petra Myslínová Cejpková